Agentura Pankrác

Kniha se věnuje vztahům zahraničních majitelů půdy a československého státu v období mezi oběma světovými válkami. Protože cizinci povětšinou šlechtického původu vlastnili v Československu po první sv
Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobov
Kniha: Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách; Autor: Lamberk Karel Štěpán, Procházka František; Kniha skládající se netradičně ze dvou rozdílných částí. První tvoří romantického vyprávění o prosté venkov
Kniha: Eliška - Všední příběh nevšední ženy; Autor: Kormundová Hana Šímová -; Autorčiny vzpomínky na babičku se částečně vracejí i k předkům rodiny do 19. stol. Rodinná historie a vzpomínky na ženu, k
Kniha je ojedinělá svým obsahem i zpracováním. Vyžadovalatři desítky let studia, složitého a napínavého pátrání izpracování. Jedna se o genealogickou beletrizovanou literaturufaktu. Postavy českých ry
Tři pohnuté kapitoly ze života „obyčejného člověka“, třikrát v krátké době vtaženého do víru historických událostí, v nichž nakonec nesehrál roli jen zcela obyčejnou. Čtivě podané vzpomínky z kritický
ZŘÍCENINY HRADŮ, TVRZÍ A ZÁMKŮ - SEVERNÍ ČECHY je závěrečným dílem série knih o těchto památkách na našem území. Svým rozsahem 388 stran je tato kniha nejobsáhlejší ze všech již dříve vydaných dílů. P
Autor knihy zpracovává téma u nás dosud nedotýkané – a sice udělení pontifikálních rytířských řádů našim občanům od roku 1921 do současnosti. Zabývá se nejprve popisy jednotlivých řádů udělovaných pap
Bylo mu tehdy čtrnáct let, ale přes svůj nízký věk dokázal výstižně zaznamenat v chlapeckém deníku skutečné události z května 1945. V knize tyto své postřehy doplnil citacemi z archivu svého otce (jed
Kniha: Banka zapomenutých osudů -- aneb Olšanské střípky; Autor: Fritsch Jaroslav; Jednotlivé kapitoly obsahují úvod do minulých dob a popis prostředí, v nichž zmiňované osoby (muži i ženy, významní o
Proti předchůdkyním, které svou tvorbu daly do služeb národního hnutí stejně jako ženského vzdělávání, považují autorky narozené v 60. létech 19. století za prvořadý úkol "hovořit svojí mateřštinou" a
Spisovatelka Anna Lauermannová-Mikschová píšící pod pseudonymem Felix Téver (známá též svým literárním salonem na Jungmannově náměstí) ve svém literárním díle vycházela ze znalosti pražského prostředí