Ústav dějin umění Akademie věd

Kniha představuje výsledky široce koncipovaného vědeckého výzkumu, který byl v souvislosti s výročím začátku 1. světové války realizován nejen ve střední Evropě, ale i v Gruzii, Skandinávii nebo pobal
Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti.Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. - 21. Září 201
Sudek and Sculpture Hana Buddeus (ed.) Texts: Hana Buddeus, Katarína Mašterová, Mariana Kubištová, Zuzana Krišková, Kateřina Doležalová, Martin Pavlis, Fedora Parkmann From his panoramic views of Prag
Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší novou interpretaci československého pavilonu, díla architektonického tria Rudiš, Palla a Jenček společn
Publikace přináší příspěvky 18. a 19. zasedání k problematice sepulkrálních památek. Tyto mezinárodní vícedenní konference pořádá Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. od roku 2000. Jsou zaměřené na téma
Třísvazková publikace je upraveným a rozšířeným vydáním elektronické publikace (Praha: Artefactum 2020), která zpřístupnila unikátní rekviziční dokumentaci zvonů ze sudetské župy (1940-1943) z fondů o
Kolektivní, vícejazyčná monografie je koncipována jako mozaika různorodých textů představujících výsek spektra metodologických přístupů a aktuálních pohledů na problematiku památkové péče a středověké
Cílem publikace, kterou v roce 2021 vydala GAVU Cheb ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. u příležitosti stejnojmenné výstavy, není souhrnné zpracování tvorby Jaroslavy Pešicové. Soustř
Publikace dovršuje čtyřdílný ediční projekt zaměřený na tvorbu skladatele Josefa Brentnera (1689-1742). Jádro svazku tvoří kritická edice sbírky chrámových árií Hymnodia divina vydané jako opus 3 v Pr
Publikace v německém jazyce nabízí soubor příspěvků, zaměřených na problematiku farních kostelů a jejich monumentální malířské výzdoby ve střední Evropě v období 16.-18. století. Redaktoři a autoři př
Práce je zaměřena na sbírky Rudolfa II. v Praze a jejich osudy ve světle inventářů z let 1576 až 1860. Konkrétnější představu o obsahu a hodnotě dnes zcela rozptýlených sbírek je možné získat předevší
I přes rozsáhlé dílo, které po sobě František Schmoranz starší zanechal a zásadní dopad jeho aktivit v oblasti památkové péče na dnešní stav řady objektů, zejména v regionu východních Čech, nebyla dos